Tak mě zajímá, o čem vlastně mluví, když nemluví o těch emisích skleníkových plynů.

To je největ-- to je obrovsky zábavný, protože oni takhle nezačali.

Ten narativ byl jinej ze začátku, než se mi začal vyvracet, že jo.

To nejdřív říkali, že člověk jako za to skoro nemůže.

Petr Macinka říkal, že náš vliv je úplně zanedbatelný na x-tém místě za desetinnou čárkou.

Jenomže podle mě prostě se mi, doufám, věřím, že jsem je prostě k tomu dotlačil, že už si nedovolí tyhlecty věci říkat, jaký říkali předtím.

Tak ten narativ se snaží teďka měnit.

A to je něco možná, do čeho bychom se- Neměli jste pouštět, představovat si, co se bude dít, ale zároveň je potenciálně možný, že to nastane.

Se často mluví o těch zpětných vazbách, který nejsou prostudovaný, ale většinou jsou spíš potenciál na zhoršení než na zlepšení.

Ano, ano, třeba taková krásná ukázka tady toho je, že velký množství oxidu uhličitýho, který produkujeme, se, um, rozpouští v oceánech.

Což je samo o sobě obrovsky zajímavý, protože často, často se jako říká, že vlastně ten oxid uhličitý nemusí být ze spalování fosilních paliv, ale že se uvolňuje z oceánů.

Slyšel jsem to říkat třeba pana Klause právě častokrát.

No a my s naprostou jistotou víme, že to tak není, protože ten oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv má izotopovej podpis, kterej my umíme poznat, že je ze spalování fosilních paliv.

A i přesto, že nám tady roste teplota, tak se tam v tom, v těch oceánech rozpouští pořád víc a víc oxidu uhličitýho.

Což každej, kdo někdy pil pivo, ví, že je divný, protože teplající pivo, oxid uhličitý, že jo, z něj vyšumí a pak je vyčpělý a hnusný.

Jak si s tady tímhle poradíte? To už nejste úplně v oblasti své vědecké erudice.