Může se na školách pouštět výukové p*rno? | Podcast Roast Speciál

Ty si vzpomeneš, kdy, nebo my jsme si řekli, že budem teďka tak.

Ty si vzpomeneš, kdy jsi viděla svoje první porno, jestli z toho máš nějakou jako vzpomínku a kdy to jako bylo při nějakých jako příležitostech?

No vlastně ani ne, ale jakoby už, už jsme tudle otázku dostávali a, ale já bych vlastně řekla, že, eh, vlastně později než, než rozhodně než jsou dneska ty čísla, o kterých se bavíme, což je jako určitě jedno z těch témat.

Myslím, že tak jako kolem sedmnácti až asi podle mě.

Vlastně jakoby poměrně pozdě.

Já myslím, že dřív jsem se prostě jakoby asi spíš setkávala třeba s nějakou literaturou pornografickou nebo, eh, možná fotkama, časopisama asi, ale jakoby video, video si myslím, že jsem viděla o hodně později, než vlastně jakoby byl ten průměr.

Hm, a bylo to nějaký takový, jako taková ta klasika?

Jo, jo, rozhodně, rozhodně, rozhodně.

No nevím, to nevím.

Možná, že mi to spíš někdo ukázal.

Nevím, to.

Protože to mám právě pocit, že tady ty jako první zkušenosti s nějakým jako pornografickým materiálem mají lidi strašně různý, že někdo to má jako fakt strašně brzo, třeba skrz nějaký jako starší sourozence nebo nějaký kamarády a někdo vlastně se k tomu dostane potom až později a někdo vlastně taky, jakože ještě je tam ten generační rozdíl, že přesně.

Jo a dokonce je to, dokonce jako se to uvádí, že to dokáže být jako dost traumatizující, že lidi jako z toho mají jakoby, eh, do, do, do, až do dospělosti prostě jako velmi negativní vztahy.

Nejenom k pornografii, vlastně i jakoby možná k tomu prvnímu sexu obecně, no.

No určitě, no.

Já jsem slyšel vícero různých historek od lidí, co vzpomínali, jak na základce třeba jejich spolužáci ze srandy tehdy na ten velký projektor, když jim paní učitelka řekla: "Něco nám tady připravte." Eh, no tak ze srandy, v uvozovkách ze srandy tam pouštěli nějaká pornografická videa a tehdy je to samozřejmě, hm, haha vtípek nebo tak je to myšleno, ale zpětně vím, že pár lidí mi říkalo, že jim to vlastně vůbec nebylo příjemné, že nevěděli, jak se k tomu v té situaci prostě v plné třídě navíc postavit.

No, jako já vím, že jsem třeba viděla právě, že jsem měla taky jako spolužáka ve škole, kterej měl jako asi takovou, se řekne, bych, zálibu v hledání takovejch jako, takovejch těch jako, hm, řekněme netradičních věcí.

Těch, jakoby toho bizárů takových.

[smích]

Takových hodně bizárů, ale něco bylo fakt jako, ale potom takový ty jako nějaký s koněm, že jo, a tu Grassman Cup a tady ty věci a on mi to jakoby ukazoval.

A vím, že některý věci taky právě byly jako takový, že jsem to viděla, bylo mi, nevím, třeba třináct, čtrnáct a byla jsem z toho potom taky taková jako ne zvášněná, že jsem si říkala: "Hm, tohle jsem jakoby vlastně nechtěla vůbec vidět." [smích] Jako tady ten bizár jako, no.

Tady, jestli teda ještě můžu, tak vlastně, eh, jestli se budeme bavit, tak e-existuje námi hodně proklamovaný termín, to je pornografická gramotnost.

Takže prostě jakoby nějakej jako sada doporučení, dejme tomu, jak se chovat a jak, jak přistupovat k pornografii.

A jedna z nich je prostě založená na consentu a není to jako rocket science.

Nikdy nikomu neposílejte porno, pokud si o něj neřekne vlastně.